Tak jako pacient s glaukomem nemusí dlouho pozorovat příznaky svého onemocnění glaukomem, tak podobně nemusí pozorovat ani efekt léčby. Důležité je, aby se podařilo onemocnění kompenzovat, a to se zjišťuje pomocí vyšetření OCT, perimetrií, oftalmoskopií a měřením nitroočního tlaku. Stav zrakových funkcí by měl být v průběhu léčby zachován, bez zhoršení vyšetřovaných parametrů. Pokud se toto nepodaří terapií jednou účinnou látkou, mění odborník terapii, případně indikuje intervenční zákrok.