K operačním výkonům na oku odborníci přistupují obvykle ve chvíli, kdy farmakologicky není plně dosaženo terapeutického cíle. V dnešní době se běžně provádí několik různých typů jak laserových, tak klasických operací, které mají vesměs za úkol zlepšit odtok nitrooční tekutiny a přispět tak ke snížení nitroočního tlaku.
Rozhodnutí, který operační výkon je v konkrétním případě vhodný, závisí především na posouzení specializovaného lékaře. Přestože problematika očních operací může pacientům připadat složitá, vždy by si měli od svého lékaře nechat důkladně vysvětlit princip a okolnosti operace, kterou podstupují. Pro základní orientaci v operačních postupech, které se dnes v léčbě zeleného zákalu nabízejí, by měl posloužit také tento článek.
K léčbě glaukomu pomocí laserových technik je obvykle přistupováno ve chvíli, kdy selže klasická medikamentózní léčba. Obecně se jedná o metody velmi dobře snášené a bezbolestné, které lze provádět ambulantně a které je možné dle potřeby opakovat. Zároveň jde o zákroky velmi rychlé a s malým rizikem nežádoucích pooperačních komplikací například v podobě infekcí. V případě, že se tato léčba ukáže jako nedostatečně účinná, je možné po ní přistoupit k léčbě chirurgické.
Laserová trabekuloplastika – metoda, založená na laserové perforaci trabekulární síťoviny a obnově odtokového systému. Nevýhodou je dlouhé trvání nástupu účinku (4 až 6 týdnů) a také fakt, že příznivý účinek je často pouze dočasný. V takovém případě je nutné výkon opakovat (možné po 3 měsících od prvního zákroku) nebo přistoupit k jinému řešení. V současné době jsou prováděny dvě modifikace této metody, a to argonová laserová trabekuloplastika (ALT) a selektivní laserová trabekuloplastika (SLT).
Laserová iridotomie – metoda , při níž je pomocí laserového paprsku vytvořena otvor v duhovce, který umožňuje komunikaci mezi přední a zadní oční komorou. Tento výkon se provádí obvykle u zeleného zákalu s uzavřeným úhlem, tedy pouze u relativně malého procenta pacientů. Důležitá je však skutečnost, že tento zákrok předchází dalším záchvatům.
Cyklofotokoagulace – metoda, jejíž podstatou je zničení pigmentových buněk řasnatého tělesa, v důsledku čehož dochází ke snížení tvorby nitrooční tekutiny. V současné době existují různé techniky provedení. Obvykle je tato metoda prováděna u pacientů, kde ostatní možnosti selhaly.
Operační výkony jsou doplňovány konzervativní léčbou z důvodu prevence komplikací a podpory dosažení terapeutického cíle.
Zdroj:
Štrofová H., Pešková H.: Prakt. lékáren. 2016; 12(1): 18–25
http://glaukom.cz/lecba-glaukomu
RŮŽIČKOVÁ E. - Glaukom – včasná diagnostika a léčba. Remedia 2016; 27.
https://www.neovize.cz/lecba-zeleneho-zakalu/laserova-lecba-zeleneho-zakalu/
https://www.ocni-visus.cz/operacni-vykony/operace-glaukomu/
https://ichgcp.net/cs/clinical-trials-registry/NCT03187418
https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/154217/DP_Plucha.pdf?sequence=1
Mlčák P., Karhanová M., Marešová K.: Prakt. lékáren. 2009, 5(3): 118-123.
