V současné době máme k dispozici několik skupin léků, které účinně dokážou snižovat nitrooční tlak, a tak zabránit poškození zrakového nervu a zraku.
Lékům používaným v léčbě zeleného zákalu se odborně říká antiglaukomatika podle jiného označení pro zelený zákal – glaukom. Antiglaukomatika mohou působit různými mechanismy, avšak všechna mají za úkol snížit nitrooční tlak a zabránit tak poškození zrakového nervu.
Jednou z často používaných skupin léků jsou tzv. analoga prostaglandinů. Tyto léky jsou vyráběny podle látek prostaglandinů, které si naše tělo samo vytváří. Prostaglandiny ovlivňují velké množství pochodů a procesů, které v těle probíhají. Za všechny je možné jmenovat procesy imunitního systému, srážení krve a podobně. Vždy záleží na konkrétním orgánu a typu prostaglandinu. Z pohledu léčby zeleného zákalu je samozřejmě nejdůležitější jejich schopnost snižovat nitrooční tlak.
Protože však přirozené prostaglandiny způsobovaly v oku nepříjemné vedlejší účinky, byly vyvinuty látky prostaglandinům podobné, způsobující pouze slabé vedlejší účinky. Těmto látkám se říká analoga prostaglandinů a jsou podle Evropské glaukomové společnosti uváděny jako léky první volby.
Analoga prostaglandinů se podobně jako většina léků používaných v léčbě zeleného zákalu aplikují ve formě kapek, a tak pronikají rychle dovnitř oka, kde usnadňují a urychlují odtok nitrooční tekutiny. Výhodou této skupiny léků je skutečnost, že se aplikují pouze jednou denně, nejlépe večer.
Stejně jako ostatní antiglaukomatika mohou mít i analoga prostaglandinů některé vedlejší účinky, které však nebývají závažné. Nejčastěji se jedná o mírné píchání v oku a pocit cizího tělíska, mohou se objevit překrvené spojivky („červené oko“).
Zdroj:
RŮŽIČKOVÁ E. – Glaukom – včasná diagnostika a léčba. Remedia 2016; 27.
https://lekarske.slovniky.cz/pojem/prostaglandiny
https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/581
https://www.tribune.cz/archiv/lecba-glaukomu-i-makularniho-edemu-pokrocila/
