20. 2. 2016
Pravidelnými návštěvami očního lékaře lze předejít řadě očních onemocnění. Kdy tuto ordinaci navštívit a jaká vyšetření a měření vás mohou během prohlídky čekat, to závisí nejen na věku.
Zvláště důležitá je preventivní kontrola u jedinců s rizikovými faktory (jako je vysoký krevní tlak, cukrovka apod.) a pozitivním nálezem očních onemocnění v rodině. Dospělým starším čtyřiceti let se obecně doporučuje jít na prohlídku jednou za jeden až dva roky. Pravidelnými návštěvami očaře lze totiž předcházet:
- zelenému zákalu,
- věkem podmíněné makulární degeneraci,
- šedému zákalu,
- diabetické retinopatii.
Kdo by měl chodit častěji
U dospělých mladších čtyřiceti let může lékař doporučit opakovaná měření především jedincům:
- s cukrovkou,
- trpícím vysokým krevním tlakem,
- s vizuálně náročnou prací,
- užívajícím léky, které mohou ovlivnit zrak.
Děti by měly poprvé podstoupit vyšetření zraku v šestém měsíci narození, následně ve třech letech a před nástupem do první třídy. Testy by měly být provedeny v rámci návštěvy pediatra. Pro školáky je vhodné jít na prohlídku jednou za jeden až dva roky.
Příprava znamená klid
Při domlouvání návštěvy stručně a jasně vysvětlete, jaký máte problém. Než vyrazíte, můžete si připravit seznam otázek. Buďte připraveni diskutovat o lécích, které berete, a o zdraví svých očí. Pokud je používáte, vezměte si s sebou brýle a kontaktní čočky. Před samotným vyšetřením si lékař odebere vaši anamnézu – tedy historii prodělaných onemocnění. Samotná prohlídka může trvat půl hodiny až hodinu, vyšetřují se obě oči.
Co vás čeká
Při kontrole u očního specialisty pravděpodobně podstoupíte většinu z následujících procedur:
Test okohybných svalů: ověřování pohyblivosti svalů, které ovládají oko. Principem je sledování cíle v různých směrech.
Krycí test: vyšetření spolupráce a vzájemného postavení očí.
Zkouška pupilární reakce: lékař sleduje reakce zornic na světlo a objekty v blízkosti.
Kontrola zrakové ostrosti: principem je čtení písmen, která jsou uspořádána do řádků tak, že se postupně zmenšují.
Retinoskopie: využívá paprsek světla dopadající na sítnici. Umožňuje zjistit refrakci oka – schopnost vytvořit ostrý obraz na sítnici.
Měření očního tlaku: vysoký nitrooční tlak je rizikem pro vznik zeleného zákalu.
Perimetrie: vyšetření rozsahu zorného pole. Jeho porucha se může projevit ztrátou periferního vidění.
Pachymetrie: měření tloušťky rohovky. Tenká rohovka může vést k falešně nižším hodnotám nitroočního tlaku (silná rohovka k falešně vysokým výsledkům) oproti průměru. Její tloušťka je významná pro léčbu některých očních onemocnění.
Biomikroskop: využívá štěrbinovou lampu k vyšetření sítnice pro zachycení řady chorob zraku.
Nemáte-li ještě svého očního lékaře, co nejdříve si nějakého najděte. Pravidelné prohlídky vás ušetří řady nepříjemných potíží.
(ave)
Zdroj:
www.webmd.com
