3. 6. 2015
Přestože patří sledování očního pozadí mezi vyšetření prováděná očními lékaři, zdaleka neodhalí jen onemocnění samotného zraku. Existují totiž i další choroby, které tato kontrola může prozradit.
Výše zmíněnou prohlídku oka provádí odborník pomocí speciálního přístroje, takzvaného oftalmoskopu a štěrbinové lampy. Zaměřuje se přitom na zadní část vnitřního povrchu oka, kde je umístěna sítnice, zrakový nerv a cévy, které sítnici vyživují. Aby bylo toto pozadí lépe přístupné pozorování, je nutné před vyšetřením oko takzvaně rozkapat. Jde o aplikaci speciálních kapek, díky kterým dojde k rozšíření zorničky, přes kterou lékař sítnici a ostatní struktury uvnitř oka kontroluje.
Rychlé a nebolestivé
Poté, co oční kapky začnou působit, si přesně podle pokynů lékaře či zdravotní sestry opřete bradu a čelo o opěrky přístroje. Pomocí paprsku světla je oční pozadí skrze rozšířenou zorničku osvíceno a oftalmolog může díky speciální čočce pozorovat až patnáctkrát zvětšený obraz důležitých struktur oka. Samotné vyšetření je rychlé, nebolestivé a provádí se postupně na obou očích. Po rozkapání bude vaše vidění několik hodin rozostřené, postupně se však vše upraví. Bezprostředně po prohlídce se ale raději vyhněte řízení motorových vozidel a před ostrým světlem se chraňte slunečními brýlemi.
Kdy se kontrola doporučuje
Vyšetření očního pozadí lékař navrhuje zejména v následujících případech:
- při poruchách zraku,
- u nemocných trpících vysokým krevním tlakem,
- u diabetiků I. i II. typu, a to v pravidelných intervalech,
- před plánovanou lumbální punkcí (vyšetření mozkomíšního moku),
- při podezření na zvýšený tlak uvnitř lebky (například kvůli přítomnosti nádoru či zánětu).
Určité změny na očním pozadí mohou tedy vysvětlit poruchu zraku, ale mimo jiné také upozornit na postižení cév v důsledku probíhající cukrovky či na zvýšení krevního tlaku. V takovém případě jsou na místě další vyšetření, která již spadají do kompetencí lékařů jiných specializací (neurologů, internistů a dalších).
(veri)
Zdroj: www.neovize.cz
