Genetika řeší záhadu zeleného zákalu

Doktor Michael Walter z kanadské University of Alberta se projevil jako dobrý detektiv. Přinejmenším prolomil tajemství genu WDR36, který je již dlouho spojován se vznikem zeleného zákalu.

Geny musí spolupracovat

Vědci mají již dlouho podezření, že mezi genem WDR36 a zeleným zákalem existuje určitá spojitost. Dosud si však nedokázali představit, co přesně gen v organismu dělá a jak je možné, že někteří lidé s touto variantou genu zelený zákal mají, zatímco jiní nikoliv.

Doktor Walter a jeho tým se neodvážili záhadu podezřelého genu řešit přímo, ale vzali si na pomoc blízce příbuzný gen u kvasinek, se kterým se mnohem snáze manipuluje. Díky tomuto postupu vědci objevili, že gen WDR36 nepracuje sám. Aby mohl způsobit u člověka zelený zákal, musí se vyskytovat současně s jiným genem, označovaným jako STI1. Teprve tato kombinace je „akceschopná“ a pravděpodobnost vzniku zeleného zákalu vysoce zvyšuje.

Naděje do budoucna

Walterovy výsledky potvrzují tušení, které vědci a lékaři mají již dlouho, že totiž zelený zákal je polygenní onemocnění. Jinými slovy, k tomu aby se onemocnění rozvinulo, je potřeba hned několika spolupracujících genů zároveň. Je velmi pravděpodobné, že většina z těchto genů vyvolávajících zelený zákal stále ještě čeká na svoji identifikaci. Zatím totiž odborníci dokážou geneticky vysvětlit jen zhruba deset procent případů zeleného zákalu. To neznamená, že ostatních devadesát procent nemá genetický podklad, ale že některé geny se před vědci stále ještě úspěšně skrývají.

Podle doktora Waltera je vpravdě detektivní práce s DNA do budoucna velmi slibnou metodou, která může zabránit vzniku zeleného zákalu nebo ho úplně vyléčit. Přestože i nyní je zelený zákal jedna z mála příčin slepoty, kterou již dokážeme léčit, stále se jedná pouze o léčbu příznaků. Cílem je vyléčit nemoc zcela, tedy zacílit terapii víc na příčinu choroby než na její důsledky.

(vek)

Zdroj: http://www.medcompare.com/news.asp?newsid=267575&typeid=46