V současnosti se intenzivně zkoumá nová skupina látek určených k léčbě zeleného zákalu. Jmenují se „inhibitory Rho-kinázy“ a měly by cíleně působit na hlavní odtokovou cestu, kterou se z oka dostává přebytečná nitrooční tekutina.
V současnosti se intenzivně zkoumá nová skupina látek určených k léčbě zeleného zákalu. Jmenují se „inhibitory Rho-kinázy“ a měly by cíleně působit na hlavní odtokovou cestu, kterou se z oka dostává přebytečná nitrooční tekutina. Nadbytek tekutiny uvnitř oka bývá zodpovědný za zvýšení nitroočního tlaku, následné poškození očního nervu a vznik zeleného zákalu.
Zprůchodnit hlavní odtokovou cestu
Zelený zákal je nejčastěji způsoben zvýšením nitroočního tlaku, a pokud se neléčí, může vést až k trvalé slepotě. Lékaři se domnívají, že zvýšený nitrooční tlak je výsledkem změn uvnitř oka, které vedou ke ztíženému odtoku nitrooční tekutiny. Léky určené k léčbě zeleného zákalu se proto obvykle zaměřují na zlepšení odtoku nitrooční tekutiny, případně na snížení její produkce.
Nová skupina látek určených k léčbě zeleného zákalu, které snad jednou vstoupí do běžné praxe, by měla působit na hlavní odtokovou cestu nitrooční tekutiny, která se nazývá trabekulární síťovina. Právě trabekulární síťovina je totiž místem, které nejčastěji brzdí hladký odtok nitrooční tekutiny ven z oka.
Nové léky nejsou dosud jisté
Inhibitory Rho-kinázy vypadají zatím sice slibně, avšak ještě nebyly schváleny pro použití v běžné lékařské praxi. V současné době dvě americké farmaceutické společnosti zahájily první klinické zkoušky nových léků a od těchto zkoušek do běžné praxe vede ještě dlouhá cesta. I když se očekává, že zkoušené látky budou při snižování nitroočního tlaku účinné, mohou také vykazovat nežádoucí účinky, které jejich použití v medicíně zcela znemožní.
Navrátit ztracený zrak
Kromě nových, účinnějších léků nás možná v budoucnu čekají v léčbě zeleného zákalu ještě větší změny. Zatímco dnes je možné postup onemocnění jen zastavit, nebo alespoň zpomalit, vědci pracují na tom, aby bylo možné také vyléčit již jednou vzniklé poškození zraku. Ještě před deseti lety pokládali lékaři něco takového za nemožné, dnes mají však jiný názor. V laboratořích probíhají první pokusy o to, nahradit odumřelé buňky oční sítnice, bez kterých není vidění možné.
(vek)
Zdroje:
www.glaucoma.org
www.glaucoma.org