Makulární degenerace je vážné onemocnění, léčba je však možná

Věkem podmíněná makulární degenerace je u lidí ve věku nad padesát let relativně běžná a je také jednou z hlavních příčin ztráty zraku u dospělých. Dobrou zprávou je, že makulární degenerace často postupuje pomalu a i v případech, kdy výrazně poškodí zrak, nezpůsobí úplnou slepotu.

Co byste měli vědět o věkem podmíněné makulární degeneraci

Makulární degenerace je zpočátku nenápadné onemocnění a mnoho pacientů přichází k lékaři pozdě. Protože však moderní medicína disponuje způsoby, jak postup onemocnění zastavit nebo alespoň zpomalit, měli bychom o riziku makulární degenerace vědět co nejvíc a být schopni ho rozpoznat včas.

• Makulární degenerace poškozuje nejostřejší, takzvané centrální vidění – zrakové vnímání nám umožňuje část oka zvaná sítnice. Přibližně v jejím středu se nachází oblast označovaná jako makula, do které se promítají obrazy těch předmětů, na které právě zaostřujeme svůj pohled. Protože makulární degenerace postihuje právě tuto část sítnice, trpí v důsledku onemocnění nejvíce naše schopnost vidět ty předměty, které se nachází v centru našeho zorného pole.
• Vyšetřit se můžete i sami pomocí Amslerovy mřížky – počáteční příznaky makulární degenerace jsou nenápadné a nemusíte je vůbec postřehnout: jedná se o zamlžené vidění, šedavé skvrny nebo zdeformované linie hlavně ve středu zorného pole. K vyšetření počátečních stadií makulární degenerace se používá takzvaná Amslerova mřížka, na kterou se můžete podívat i sami doma. Vytisknout si ji můžete například na stránkách degeneracemakuly.cz.
• Makulární degenerace se vyskytuje ve dvou různých formách – rozeznáváme takzvanou suchou a vlhkou formu makulární degenerace. Suchá forma vždy předchází vlhké formě a její postup je pomalejší. Vlhká forma se naproti tomu zhoršuje rychleji, existují však způsoby léčby, které její postup mohou zpomalit či zastavit.

I když se možnosti léčby makulární degenerace budou pravděpodobně postupně zlepšovat, její výskyt v populaci bude podle odborníků stále častější. O riziku tohoto onemocnění bychom proto měli vědět a v případě potřeby navštívit lékaře co nejdříve – již při prvních nenápadných příznacích.

(vek)

Zdroj: www.nei.nih.gov