Kontaminace léků určených k léčbě zeleného zákalu je více závislá na přístupu pacienta než na tom, zda obsahují nebo neobsahují účinnou konzervační látku přidávanou pro zvyšování jejich „životnosti“.
Kontaminace léků určených k léčbě zeleného zákalu je více závislá na přístupu pacienta než na tom, zda obsahují nebo neobsahují benzalkonium chlorid, tedy konzervační látku přidávanou pro zvyšování jejich „životnosti“. Tvrdí to nová studie zveřejněná na výročním zasedání Asociace pro výzkum v oftalmologii v roce 2008.
Oftalmologové se vždy velmi soustředili na bezpečné používání očních kapek. Na straně jedné tyto oční ochranné kapky zabraňují kontaminaci bakteriemi a jinými cizorodými organismy, na straně druhé může používání těchto přípravků pro léčbu zeleného zákalu přesto povrch oka poškodit. Navíc používání přípravků obsahující benzalkonium chlorid (BAK), což jsou nejčastěji používané léky k léčbě zeleného zákalu, může způsobit změny v produkci slz a také může vyvolat až zánět spojivek.
Samotné kapky nejsou na vině
Studie, kterou provedli odborníci z Ústavu patologie a laboratorní medicíny Newyorské oční a ušní kliniky a do níž se zapojilo 82 pacientů se zeleným zákalem, přinesla překvapivé výsledky. Lékaři totiž zjistili, že zárodky bakterií se vyskytly na různých lahvičkách od léků v podobě kapek bez ohledu na to, jakou účinnou látku obsahovaly a zda obsahovaly, nebo neobsahovaly BAK. Podstatné bylo, že kontaminované lahvičky pocházely stále od stejných pacientů.
Pacienti byli rozděleni do dvou skupin. První skupině byly podány přípravky k léčbě zeleného zákalu bez obsahu BAK, druhé s touto konzervační látkou. Lahvičky byly po využívání léků sesbírány a otestovány mikrobiologem na přítomnost bakterií. Poté vědci postup opakovali, ale pacientům z původní skupiny testující lék bez BAK podávali léky s obsahem tohoto konzervantu a druhá skupina naopak dostala oční kapky bez obsahu BAK. Lahvičky poté byly opět podrobeny mikrobiologické analýze.
Lékaři zjistili, že 9% lahviček s přípravky s příměsí BAK obsahovalo zárodky bakterií, u přípravků bez BAK to bylo 8%. U lahviček s dalšími kontrolními léky bylo pozitivních též 9% lahviček. Většinu kontaminovaných lahviček měli na svědomí stejní pacienti.
Nákaza pochází od pacientů
Ze studie tedy vyplývá, že příměs konzervačních látek v očních kapkách, jako je například BAK, nehraje rozhodují roli ve vzniku kontaminace kapek. Kontaminace je totiž v drtivé většině případů způsobena nesprávným zacházením pacienta s kapkami . Pacienti by proto měli být pečlivě ošetřujícím lékařem proškoleni, jak mají s očními kapkami zacházet, a měla by jim být názorně předvedena i technika použití.
(kam)
Zdroj: Zpráva z výročního zasedání Asociace pro výzkum v oftalmologii, duben 2008.