15. 7. 2012
V léčbě zeleného zákalu se většinou snažíme o snížení nitroočního tlaku, jehož zvýšení nejvíce poškozuje zrakový nerv. Většina lidí nemusí k účinnému snížení nitroočního tlaku podstupovat operaci a stačí dlouhodobá aplikace očních kapek.
V léčbě zeleného zákalu se většinou snažíme o snížení nitroočního tlaku, jehož zvýšení nejvíce poškozuje zrakový nerv. Většina lidí nemusí k účinnému snížení nitroočního tlaku podstupovat operaci a stačí dlouhodobá aplikace očních kapek. Těch ovšem existuje několik různých druhů a často se používají i jejich kombinace.
Které kapky jsou nejlepší?
Pro každého pacienta může být nejlepší něco jiného, a proto je důležité pečlivé lékařské vyšetření a pravidelné kontroly. V současné době se ovšem nejvíce používají takzvané prostaglandiny, které většinou dobře fungují a zároveň mají minimum nežádoucích účinků. U některých pacientů je ovšem třeba nasadit i některé z dalších uvedených léků.
- Prostaglandiny – kromě toho, že jsou účinné i bezpečné, jejich užívání je i velmi pohodlné, protože prostaglandiny stačí kapat pouze jednou denně. Tyto léky uvolňují svaly uvnitř oka, takže usnadňují odtok nitrooční tekutiny.
- Beta-blokátory – tyto léky se často užívají v kombinaci s prostaglandiny, jestliže ty samy o sobě nestačí. Beta-blokátory snižují množství vyprodukované nitrooční tekutiny.
- Alfa-adrenergní agonisté – také tyto léky omezují produkci nitrooční tekutiny. Mezi nejčastější vedlejší účinky těchto léků patří zarudnutí oka a jeho svědění.
- Blokátory karboanhydrázy – tyto léky rovněž snižující produkci nitrooční tekutiny se obvykle neužívají samy, ale v kombinaci s dalšími druhy kapek.
- Parasympatomimetika – používají se hlavně v léčbě méně častého typu zeleného zákalu, takzvaného zeleného zákalu s uzavřeným úhlem, a napomáhají odtoku nitrooční tekutiny.
- Epinefrin – tato látka může mít poměrně závažné nežádoucí účinky, v léčbě zeleného zákalu však působí hned dvojím mechanismem: snižuje produkci nitrooční tekutiny a zároveň zlepšuje její odtok.
- Hyperosmotické léky – používají se pouze v případech dramaticky zvýšeného nitroočního tlaku a obvykle pouze jednou. Jejich podání rychle a účinně sníží nitrooční tlak dříve, než dojde k trvalému poškození zrakového nervu. Poté se může nasadit klasická dlouhodobá léčba.
(vek)
Zdroj: www.allaboutvision.com
