K bezpečnému řízení auta je potřeba bezchybné periferní vidění, které právě lidem trpícím zeleným zákalem v pokročilém stadiu obvykle schází. Pokud chcete i ve vyšším věku s čistým svědomím usedat za volant, měli byste podstupovat pravidelné kontroly u očního lékaře.
K bezpečnému řízení auta je potřeba bezchybné periferní vidění, které právě lidem trpícím zeleným zákalem v pokročilém stadiu obvykle schází. Pokud chcete i ve vyšším věku s čistým svědomím usedat za volant, měli byste podstupovat pravidelné kontroly u očního lékaře.
Virtuální jízda odhalila skutečné problémy
O tom, jak moc je dobré periferní vidění při řízení auta potřeba, se mohli nedávno přesvědčit účastníci vědeckého experimentu na japonské univerzitě ve městě Sendai. Za volant simulátoru tam usedli zdraví lidé stejně jako lidé s pokročilým zeleným zákalem odpovídajícího věku a v bezpečí laboratoře si vyzkoušeli jízdu s osobním vozem po silnici s běžným provozem. V průběhu experimentu se ukázalo, že lidé se zeleným zákalem bourají až dvakrát častěji než lidé s nepoškozeným zrakem.
Mezi nejčastější dopravní nehody zdravých řidičů i pacientů se zákalem patřily virtuální srážky s dítětem vběhlým do silnice, případně srážka s autem či jiným objektem, který se náhle a směrem ze strany dostal vozidlu do cesty. Frekvence těchto nehod však byla u lidí se zeleným zákalem podstatně vyšší.
Vyšetření periferního vidění jako součást prevence
Kontrola zraku u očního lékaře, zvláště řidičů vyššího věku, by měla zahrnovat nejen zkoušku zrakové ostrosti, ale také vyšetření periferního vidění. Člověk, který u lékaře správně přečte všechna písmena na tabuli, je často považován za způsobilého k řízení auta, i když opak může být pravdou. Při čtení písmen se totiž vyšetřuje jen centrální vidění, zatímco poruchy periferního vidění, tak důležitého pro bezpečnou jízdu, zůstanou utajeny. Řidič s poruchou periferního vidění přitom představuje značné riziko pro sebe i celé okolí.
Bezpečné řízení auta je jenom jeden z mnoha důvodů, proč by měl člověk absolvovat preventivní prohlídky u očního lékaře v pravidelných intervalech. A neplatí to zdaleka jenom pro lidi vyšších věkových kategorií. Zatímco však mladšímu člověku s bezproblémovým viděním stačí prohlídku absolvovat zhruba jednou za čtyři roky, s přibývajícím věkem i zdravotními problémy by to už mělo být častěji, zhruba jednou za rok až dva roky.
(vek)
Zdroj: www.allaboutvision.com