20. 2. 2008
Starší lidé často rezignují na svůj kdysi ostrý zrak a nejsou připraveni čelit situaci, kdy se jejich vidění postupně zhoršuje.
„Už na to nevidím. Jsem starý, co se dá dělat.“ Podobné věty z úst našich známých, přátel, prarodičů i rodičů můžeme slýchat často. Starší lidé často rezignují na svůj kdysi ostrý zrak a nejsou připraveni čelit situaci, kdy se jejich vidění postupně zhoršuje.
Hrozivé statistiky
Význam dobrého zraku pro lidi v seniorském věku dokumentují následující statistiky: podle americké studie provedené v březnu minulého roku mají lidé s neléčeným zeleným zákalem šestkrát větší pravděpodobnost, že se stanou účastníky dopravní nehody, a třikrát větší pravděpodobnost, že utrpí závažné zranění v důsledku pádu. Další americká studie říká, že přinejmenším 30 % starších lidí utrpí alespoň jednou během roku závažný pád. Z těch, kdo upadnou, bude mít 10 % zlomeninu nebo jiné vážné zranění. Dá se očekávat, že údaje z českých statistik by byly obdobné. Přitom právě pády v domácnosti i na veřejných místech způsobí často právě slabý zrak a nedostatečná orientace v prostoru.
Zrak slábne každému
I mnoho jinak zcela zdravých lidí po šedesátce často zjistí, že postupně potřebují na drobné práce silnější osvětlení, že dosavadní světlo je pro ně na rozeznání jemných detailů příliš slabé. Je tomu tak proto, že zornice jejich oka se již nedokáže roztáhnout tolik jako dříve, a tudíž dovnitř oka nemůže proudit dostatečné množství světla. Důsledkem toho je snížená ostrost obrazu, který oko za pomoci světla vytváří na sítnici.
V takovém případě bychom neměli váhat a pořídit přídatné osvětlení do míst, kde ho člověk nejvíce potřebuje, například ke kuchyňské lince. Pro starší lidi, kteří mají často problémy nejen se zrakem, ale i s rovnováhou, je naprosto zásadní dostatečné osvětlení schodiště. Pády způsobené nedostatečným osvětlením „kritických“ míst mohou způsobit zranění a následný dlouhodobý pobyt v nemocnici, který pro staršího člověka znamená závažný zásah do jeho života i zdravotního stavu. Vzpamatovávat se z něj může i celé měsíce. Někteří lidé se již nevzpamatují vůbec a po takovém kritickém zranění zůstávají už navždy odkázáni na péči svého okolí.
(vek)
